Tohle není životopis. Je to mapa, jak vznikl můj způsob práce.

Zvědavost a tvorba

Odmalička jsem chtěl vědět, jak věci fungují. Točil jsem na kameru, rozebíral počítače, bavila mě matematika. Nešlo o jednu zálibu, spíš o chuť něco vytvořit a přijít věcem na kloub.

Soutěž a tým

Pak přišly počítačové hry a s nimi soutěžení. Hrál jsem Counter-Strike a PUBG, kde jsem se v jednu chvíli dostal na 131. místo evropského žebříčku. Na turnajích jsme jako studenti nastupovali proti profesionálům, jedno finále bylo na LAN ve Svitavách. Naučil jsem se prohrávat, vyhrávat a hlavně táhnout s týmem za jedním cílem.

Co nevyšlo: Z těch let se skoro žádné doložitelné výsledky nedochovaly.

2017–2020

Trumpeta, konzervatoř a kapela

Souběžně jsem od dětství hrál na trumpetu. Prošel jsem konzervatoří, hrál symfonie i opery, občas v zahraničí, a se sedmičlennou kapelou. Tři měsíce jsem se každý den navíc připravoval na konkurz do Hudby Hradní stráže.

Co nevyšlo: Skončil jsem první pod hranicí přijetí. Naučilo mě to připravit se naplno a přijmout výsledek.

foto: Vangelis Patsialos

od covidu

Padesát lidí každý týden

Když přišel covid, přesunul jsem energii do online týmů ve hře World of Warcraft. Skoro dva roky jsem vedl dva pětadvacetičlenné týmy, které se scházely jeden až dva večery v týdnu. Rozděloval jsem role, plánoval v tabulkách a staral se, aby padesát lidí táhlo za jedním cílem.

Co nevyšlo: Spoustu z těch tisíců hodin dnes beru jako nevyužitý kapitál. O to víc si hlídám, kam energii dávám.

Zlom

Kamarád Vojta mi jednou řekl, ať to, co umím ve hře, začnu dělat v reálném životě. Ta věta obrátila můj pohled na hry i na život. Přestal jsem sbírat zkušenosti jen ve hře a začal je cíleně sbírat venku.

Řemeslo a preciznost

V tátově dílně jsem se učil opravovat žesťové nástroje. Táta, Ervín Nagy a Zdeněk Černý mi předali fortele, které se z knížek nevyčtou: rovnat snižce, řešit křížkové převody. Dílnou projde přes 300 klientů a kolem sta oprav ročně, od školních trumpet po nástroje za stovky tisíc. Naučil jsem se, že poctivá práce je i to, co není hned vidět.

Rekonstrukce

Vzal jsem si na starost rekonstrukci bytu pro sestru v Praze. Koupelny, hydroizolace, dlažby, nábytek. Sám jsem hlídal rozpočet a koordinoval řemeslníky, aby na sebe práce navazovaly. Poprvé jsem řídil celý projekt od začátku do konce.

2022–2023

Cesty a samostatnost

Dva roky jsem jezdil dálkovou přepravu po Evropě a projel 21 zemí. Nejvíc mi dala Severní Makedonie: došlo mi, že každý vnímá svět jinak a že nejdřív je potřeba pochopit, teprve pak radit. A že klid se hodí nejvíc tam, kde se věci pokazí.

2022–dnes

Finance a důvěra

V roce 2022 jsem začal ve financích v OK KLIENT a po zhruba dvou a půl letech přešel jinam; ve financích jsem dodnes. Uzavřel jsem přes 500 smluv pro více než 150 klientů, hlavně v investicích a pojištění; specializuju se na neživotní pojištění. V letech 2024 a 2025 jsem vedl pětičlenný tým poradců. Finance pro mě byly školou práce s lidmi, důvěry a servisu, který nekončí podpisem.

Technologie a systémy

Postupně jsem začal stavět nástroje, které berou lidem ruční práci: zakázkový systém pro dílnu, aplikaci, která z nahrané schůzky udělá přehledný zápis, CRM pro Safe4Future. Firmám pomáhám zavádět AI tam, kde skutečně šetří čas; její využití jsem školil i ve firmě s obratem necelých 100 milionů korun.

dnes

Safe4Future a lidé za celou cestou

Dnes dávám nejvíc energie Safe4Future, které jsme založili s Prokopem Hodinou. Vozíme praktické finanční vzdělávání přímo do škol, spolupracujeme zhruba s padesáti z nich a zasmluvnili jsme necelých dvacet lektorů. Nic z toho ale není jen moje práce: táta, mentoři Ervín Nagy a Zdeněk Černý, kamarád Vojta, Prokop a především moje snoubenka Terka. Kam to směřuje? K větší vzdělávací organizaci, k učebním materiálům a jednou snad k nadaci pro lidi ve finanční nouzi.